Za poděbradskými prameny a odkazem krále Jiřího

Obrázek: Zámek Poděbrady byl původně dřevěnou tvrzí z roku 1108. Ve třináctém století se stal královským vodním hradem Přemysla Otakara II. Současná podoba zámku pochází z barokní přestavby v 18. století. | Foto: admin.

7:27

5.3 km

1:20

+0 m | -6 m

50.1492, 15.1232

Published: Dub 30, 2025 | Autor: admin.

Návštěvu Poděbrad lze pojmout jako prohlídku historické části města, odpočinek i ochutnávání minerálních vod. Celodenní výlet může být příjemným zapomněním na každodenní starosti.

Lázeňské město Poděbrady leží východně od Prahy. Z okraje města je po D11 dostupné zhruba za půl hodiny. O několik minut déle trvá jízda autem z Pardubic a Hradce Králové.

První osídlení zde bylo už v době mladého paleolitu. Na místě dnešního zámku stála dřevěná tvrz, později hrad krále českého, markraběte moravského a kraňského, vévody rakouského, štýrského, korutanského, pána Chebska a Pordenone Přemysla Otakara II.

Ale až synové českého krále Jiřího z Poděbrad povýšili Poděbrady na město v roce 1472.

Obrázky: První - Nejstarší vyobrazení Poděbrad na vedutě švýcarského rytce Matthäuse Meriana z roku 1650 je částečně smyšlené. Kopce v okolí nejsou a místo zámecké zdi zde stála stavba. Druhý - Obraz náměstí a zámku (již v barokním kabátě) od Karla Smrkovského z konce 18. století. | Foto: volné dílo

Věrohodný obraz Jiřího z Poděbrad nemáme, ale podle antropologických průzkumů jeho pozůstatků můžeme s jistotou tvrdit, že byl obézní. A to tak, že ke konci života se už i obtížně pohyboval. Takhle jej ale zobrazili různí autoři:

Podobizny-Ji-ka

Obrázky: První - Norimberská kronika. | Druhý - Kronika o založení země české a prvních obyvatelích jejích. | Třetí - Kronika Přibíka Pulkavy z Radenína. | Čtvrtý - Sbírka portrétů českých osobností od Jana Vilímka. | Foto: volné dílo

Zobrazení krále Jiřího v Norimberské kronice z roku 1493 našemu králi kila ubírá. Podobizna v Kronice o založení země české a prvních obyvatelích jejích od Martina Kuthena ze Špinsberku z roku 1539 je považována za nejrealističtější. Vyobrazení v Kronice Přibíka Pulkavy z roku 1609 se skutečnosti jen podobá a portrét ve Sbírce portrétů českých osobností od Jiřího Vilímka z konce devatenáctého století je převážně smyšlený.

Král Jiří ale předběhl dobu ne o roky, ale doslova o staletí.

Tento Jiří nikoliv zbraněmi, nýbrž moudrostí a přičinlivostí, jež mu nechyběly, získal si přízeň co nejvíce lidí.

vratislavský kronikář Petr Eschenloer

Jiří například usiloval o vytvoření Všeobecné mírové organizace mezi křesťanskými panovníky. Státy měly mít svrchovanost, neměly se vměšovat do jiných a spory měly být řešeny před mezinárodním soudním tribunálem. V novém společenství měl mít každý stát jeden hlas, včetně států spojených už do větších celků. Je jasné, že při takovém světském uvažování, rozdělování a panování nezbylo moc místa pro dogmatického papeže, kterému se to nelíbilo.

Král chtěl Evropu jednotnou i k vůli bojům s Turky, které chtěl vyhnat z území, jež patřila dříve křesťanům. Byl zdatný vyjednávač, ctižádostivý, měnil spojence podle potřeby, když tím získal výhody, uměl tahat za nitky v zákulisí a nevyhýbal se ani úskokům. Byl ale úspěšným, obratným a respektovaným panovníkem a české království pozdvihl.

Dnes si to moc neuvědomujeme, ale královo vizionářství o uspořádání světa bylo v jeho době něčím výjimečným. A to tak silně, že v roce 1964 zařadila UNESCO snahy našeho krále mezi události celoevropského významu. Jiří z Poděbrad je vnímán jako někdo, kdo položil ideové základní kameny pro vznik Evropské unie a OSN.

Byl skutečně z Poděbrad?

Podle dnešních poznatků na 90 % Jiří z Poděbrad nepochází. To je samozřejmě marketingová rána pro město, školy, turismus, lázně atd., takže se kolem toho našlapuje opatrně. Není ale jasné, kde se narodil, a nedaří se místo spolehlivě určit.

Pod-brady-Johann-Venuto-1818-a-nejstar-foto-z-mku-kolem-roku-1865

Obrázky: Poděbrady od Johanna Venuta z roku 1818 a nejstarší fotografie zámku (slabě dobarvená) pořízená kolem roku 1865. | Foto: volné dílo

Jiří byl zvláštní i tím, že byl jediným českým králem, který nevzešel z panovnické dynastie, ale z volby stavů. Proč tedy z Poděbrad?

Tehdy ještě hrad v Poděbradech ani nepatřil Jiříkovu rodu z Kunštátu. Ale národní obroditelé v čele s Františkem Palackým potřebovali vytvořit symbolický mýtus o českém králi s vazbou na místo v Čechách. Přídomek „z Poděbrad“ však neznamená místo narození, ale odkazuje na majetky v Poděbradech. Ona také první a ojedinělá zmínka o Poděbradech se objevuje až 70 let po jeho smrti, ale ne ve spojení s místem narození.

Dnes se někdy dočtete, že jde o Jiřího z Poděbrad a z Kunštátu, a hypoteticky by se mohl narodit na Bouzově, v Horažďovicích, v Liticích. Větší část badatelů se přiklání k moravskému místu narození.

Pravda (Páně) vítězí

Někdy od dob národního obrození se objevovala informace, že heslo vymyslel Jiří z Poděbrad. Ale není tomu tak. Jiří sice navazoval na ideály husitství, ale sám byl dost umírněný. Heslo však zapadalo do jeho mírových snah a kladení důrazu na jednání, rozum a toleranci. Přijal jej za své.

Ve zlatém provedení nechal heslo spolu s kalichem a sochou krále Jiřího umístit nad průčelí Týnského chrámu husitský teolog a arcibiskup kališnické církve Jan Rokycana, kde vydrželo až do bitvy na Bílé hoře.

Inspirací pro heslo byla apokryfní „Třetí kniha Ezdráš“, odkud čerpal i Jan Hus. O jeho novou popularizaci se zasadil Tomáš G. Masaryk.

A jdeme za prameny

Na mapě vidíte pohodovou a celkem krátkou trasu, která vede vesměs po rovině. Nejste pohodlní a přijeli jste vlakem. Takže začínáme u nádraží.

1. Start - železniční stanice Poděbrady.

2. Žižkův pramen označený jako pítko v ulici Moučná. Navrtaný na okraji Poděbrad v roce 1970. Patří k těm chutnějším.

3. Trnkův pramen (pítko). Navrtán v roce 1912, utěsněn v roce 1972. Je připojen na lázeňský rezervoár minerální vody (dále jen rezervoár).

4. Bočkův pramen (pítko). Navrtán v roce 1911, utěsněn v roce 1972, rezervoár.

5. Pramen (pítko) Poděbradky je v Hotelu Libenský poněkud ukrytý, rezervoár.

6. Pramen (pítko) Chariclea (podle kněžny Charicléa z Hohenlohe-Schillingfürstu, rozené Ypsilanti) je ve „foajé“ budovy Letních lázní, navrtán v roce 1906, utěsněn v roce 1990, rezervoár.

7. Eliščin pramen. Obnoven v roce 2013 nedalekým vrtem. Subjektivně má trochu trpko-kyselou chuť a malinko páchne.

8. Zajímavé místo s fontánkou, sochou a vodou.

9. Pramen (pítko) Hohenlohe (podle knížete Filipa Arnošta z Hohenlohe–Schillingsfürtu) v příkopu zámku/hradu u vchodu z náměstí. Navrtán v roce 1907, utěsněn v roce 1967, rezervoár.

10. Bülowův pramen (pítko) je na druhém nádvoří zámku, navrtán v roce 1905, utěsněn v roce 1955, rezervoár.

11. Zámecké nábřeží.

12. Socha sv. Jana Nepomuckého.

13. Smíšená cesta pro cyklisty a pěší.

14. Koupaliště, kemp i oddělená nudapláž.

15. Svatojánský pramen. Navrtán jako kontrolní vrt v roce 2002, zprovozněn v roce 2011. Chuťově nejlepší pramen (složením jsou si ale všechny relativně dost podobné).

16. Riegrův pramen (pítko). Navrtán v roce 1911, utěsněn v roce 1972, rezervoár.

Z nádraží hned k prvnímu pramenu se projdete pěkně vymalovaným podchodem. Spoustu lidí odrazuje, že je za tratí a vypadá proto nějak daleko. Ale opravdu není.

Podchod-pod-trat-u-nadra-v-Pod-bradech

Obrázky: Podchod pod tratí, který slouží jako příchod k nástupištím nádraží (železniční stanici) Poděbrady a spojuje centrum s Žižkovým předměstím a Kouteckou čtvrtí. | Foto: admin.

Když se blíže podíváte na mapu, najdete spoustu dalších zajímavostí, které vás zdrží. I s koupáním vám pak nemusí stačit jen jeden den. Vždyť i taková 100 let stará hydroelektrárna je vlastně unikát.

A nebo můžete zvolit cestu mimo silnice (nebo hlavní silnici) k rodinnému prameni v Koutech (Kouťanka). Je veřejně přístupný a za dvě hodiny jste u cíle. Podle chuti, pachu i postupného zakalení jej řadím hned za Svatojánský pramen.

Pod-brady-n-dra-a-hydroelektr-rna

Obrázky: Funkcionalistická budova nádraží (železniční stanice) v Poděbradech z roku 1926 a novoklasicistní hydroelektrárna s prvky kubismu z roku 1923, kterou prohlásila vláda v roce 2017 za národní kulturní památku. | Foto: admin.

Jelikož ani jeden pramen v Poděbradech není typickým pramenem, který se vlastní silou dostane na povrch, byly objeveny náhodou. To tenkrát v roce 1905 kníže Hohenlohe pozval pruského knížete a proutkaře barona Karla Bülowa, aby našel zdroj vody. Našel jej 31. července 1905 na druhém nádvoří zámku. Po analýze, že má voda léčebné účinky, byly v roce 1908 založeny poděbradské lázně.

Rwklamn-plak-t-ze-30-let-na-Pod-bradku-a-jej-sou-asn-anal-za-v-Hotelu-Libensk

Obrázky: Reklamní plakát na Poděbradku ze 30. let minulého století a analýza minerální vody u pítka v Hotelu Libenský. | Foto: admin.

Minerální voda v Poděbradech je hydrogenuhličitano-chlorido-sodnovápenatá kyselka s obsahem volného CO₂ (2200–2800 mg/l) a zvýšeným množstvím železa (dle vrtu). Voda z rezervoáru je mixem z několika sond/vrtů. Výhodou je snadnější kontrola a snížení rizika kolísání vydatnosti s možnou úpravou vody (např. snížení železa) před distribucí. Ale vytrácí se takové to oblíbené turistické procházení spojené s ochutnáváním pramenů.

Video

  • je dlouhé sedm a půl minuty a obsahuje například záběry na zámek, fontánu Léda s labutí v lázeňském parku i jednotlivá pítka či prameny. A samozřejmě také na fontánu u kolonády doplněné dramatickou hudbou.

Poděbrady - Král Jiří a minerální prameny 2025

Předpověď počasí pro oblast výletu

Druhé nádvoří zámku je přesně uprostřed mapy.

Terénní náročnost:

Trasa vede po rovině, zvládnout by ji měli všichni.
Podél Labe se v teplých dnech budete potkávat s cyklisty.

❤️ Líbil se vám tento výlet, článek nebo video?

Tento web funguje bez reklam či dotací a vzniká i díky vaší podpoře.
Podpořte jej, prosím, dobrovolným příspěvkem.

👉 Více informací najdete zde.